Má kolegyně aneb výhody Open Space

O mé skvělé prácí v nóbl české firmě jsem psal posledně. Teď něco o mých kolezích a kolegyních. Asi to dnes už znáte všichni do Čech dorazila vlna open space kaceláří (výborná věc proto aby se všichni rušili navzájem). Zvláště je peklo pokud se dostanete do prostoru s uječenou ženskou nejistého věku, které jediná zábava je telefování s kamarádkama a vyprávění svých zážitků.

"Její" odjezd do USA

"Ona" jak jsem pochopil má dceru v USA která tam pracuje jako Au-Pair a má tam také přítele. Je to takový solidní, slušný mladík na úrovni (takto informuje své kamarádky telefonicky). "Ona" teď měla za ní do "států" leteť. Nejprve celá firma a její okolí žilo tím, jestli letět přes Ženevu do New Yorku což je o 7 tisíc levnější ale bude 2 hodiny čekat v Ženevě a nebo letět na přímo. Každého se ptala na potkání a při velmi občasném telefonování s klienty (což je její práce) se ptala i jich. Po té co si vybrala jak poletí (hádejte co si vybrala?). Si musela dojít na ambasádu pro vízum. To byl pro "ni" asi velký zážitek protože celý nudný příběh z ambasády během 2 dnů sdělila telefonicky všem svým kamarádkám (a že jich má). Po 7 telefonátu v řadě jsem byl už tak nasranej že jsem ji chtěl slušně požádat aby mi dala svůj telefonní adresář stím že to sdělím i dalším jejím kamarádkam. Protože když se do toho pustíme společně budeme dříve hotovi a můžeme se věnovat své práci za co nás tady platí. Na konec jsem ale rezigoval a vzal si na zbytek dne volno šel do lesa objímat stromy.

"Její" návrat ze států

Po 14-ti denní klidové kůře. Nastal ten slavný den kdy (bohužel nebyl zaveden elektrický proud) ale přišla "ona". V americe se měla báječně, lidi skvělý její angličtina super, tak super že skoro nikdo nepoznal že není ze "států" (tedy jenom když mluvila s japoncema). Následně se k ní nahrnul zbytek kolegyň a hltaly každé její slovo a neodcházeli ani když telefonovala se svými kamarádkami. Takže ve zkratce on (její budoucí zeť) je velmi solidní, služný mladík na úrovni a jeho rodina je zajištěná a mají barák s bazénem. Všichni žijí Baltimoru ve státě Maryland. Kde je to nádherné ta příroda a tak vychovaný děti že ani u nás tak vychovaný nejsou, a také dceři řekla jestli se chce vdávat že musí žít v Baltimoru protože je tady úžasně. A taky byli nakupovat a byli v jednom krámu a tam měli plavky (přesně takové které si vždicky přála) a byla u nich cena 20 dolarů a když je přinesly ke kase tak ta "shop asisstent" (asi zepoměla po 14 dnech česky) řekla že stojí 23 a tak na to upozornili a dostali je za 20 což by se u nás nikdy nestalo.
A dál už psát nezvládnu, protože se nemohu utrhnout od poutováho vyprávění své kolegyně.

Prosím zastřelte mě někdo!

Ještě že máme ten open space jinak bych byl ochuzen o tyto informace které jistě v blízké budoucnosti nějak zúročím (bohužel zatím nevím jak).
A jak poznamel můj starší kolega doufejme že v horizontálně krátké době zkončí (což nechápu co tím chtěl říct). Já v téhle firmě nechápu víc věcí a lidí.

Má práce

Už dva měsíce (bohužel) pracuji v jedně České nóbl firmě. Nóbl firmě znamená že se tady musí chodit v obleku, přestože sem téměř žádní klienti nechodí. Mluví se tu anglicky, všechny oddělení se tady jmenují anglicky, všem postupům se říká anglicky a všichni jsou happy a cool. A já jim tady na to Fuck-uju. Firma se zabývá velmi specifickou technologií OCR a digitalizací dokumentů, ve svém oboru v ČR nemá žádnou konkurenci (neexistuje tady prostě žádná jiná firma která by to dělala).
Byl jsem přijat na pozici project manager s příslibem že se mi tu bude stále někdo věnovat a do těchto technologií zasvětí, dále zde byl kladen velký důraz na doučení mé chabé angličtiny protože tu budu každý den mluvit anglicky s klienty a v neposlední řadě také mi bylo přislíbeno že tu budu mít velmi mnoho práce a nebudu se nudit. Všechny tyto požadavky přesně reflektovary moje požadavky, které jsme si řekly na prvním setkání (rád se učím novým věcem a budu hltat každé slovo, nemá cenu se učit AJ když to člověk nepoužívá, nemám rád když si musím "vymýšlet práci" abych se nenudil).
A jaká je realita?
Anglicky mluvím leda tak s nablblími českými kolegy kteří se cítí jako pravý manažéři. Školení jsem měl jedno a v půlce se "lektor" (starší zaměstnanec se nulovou zkušeností o koučování) omluvim že má hodně práce a nemůže se mi dále věnovat. A práce? Práci si vymýšlím a nebo dělám věci které již jsou hotové jen aby mě zabavili a já se tady nenudil. Proto si říkám která firma je tak bohatá aby si mohla vydržvat své zaměstnance?
Nejsem ten typ člověka kterému to vyhovuje, nuda je můj nepřítel číslo 1. Lidem ve firmě už lezu na nervi jak za ni mi stále chodím s prosbou o práci. A tak se snažím dělat alespoň užitečné věci pro společnost např.: opravuji českou Wikipedii a příspívám do ruzných diskuzí atd. :-)
No chápete toto?
Naštěstí se mi to tady krátí a za 7 dnů odsud odejdu a už nechci o této firmě ani slyšet.
Ale ty promarněné 2 měsíce mého života mi nikdo nevrátí.
Proto buďte opatrní s výběrem povolání, znáte to ptáčka lapají pěkně mu zpívají.

O mě

Jsem téměř 30-ti letý "mladý" ženatý muž.
Mám rád přírodu, technické hračky a auta.
Nemám rád lidi.
Miluji svoji rodinu.
Nemám téměř žádné kamarády jen kolegy a známé.
Vystačím si s manželkou a dcerou, to jsou dvě osoby které 100% naplňují můj život.
Jsem sobec myslím jen na sebe a svou rodinu.
Snažím se být čestný a mluvit vždy pravdu a pokud ne tak z toho musím něco mít (jsem Čech tak co ode mě čekáte?).
Mám rád Španělsko, moře, písečné pláže a siestu.
Nemám rád nabubřelost, aroganci, maloměšťáctví a zakomplexované lidi.
Rád fotografuji.
Nemám rád německá auta včetně Škody (nejvíc nesnáším VW PASSAT s kouřovými skly).
Mám rád svobodu.
Nemám rád diskuze u článků, a stupidní názory stupidních lidí co se umí ani pod svůj názor podepsat.
Mám rád Italská auta.
Nemám rád produkty od Microsoft-u.
Mám rád Open source software a snažím se je všemožně podporovat i nasazovat.
Rád pomáhám lidem a podporuji dobré nápady (vím že se to neslučuje s bodem 3 ale jsem komplikovaná osobnost :-)
Miluju Český jazyk.
Nesnáším gramatiku (což je určitě dost vidět). Ale jak řekl jeden neznámí prozaik "nejde o i/y ale o obsah, vole".
A ze všeho nejvíc miluju svoji manželku a dceru.
A ze všeho nejvíc nesnáším korupci.